Během války se měď přednostně používala na výrobu mosazných nábojnic a pro konstrukci kalutronů proto nebyla k dispozici. Konstruktéři přišli s myšlenkou nahradit měď stříbrem. Vypůjčili si proto zhruba 13 300 tun stříbra z federálního pokladu uloženého ve West Point ve státě New York. Po válce bylo stříbro vráceno do státní pokladny prakticky bez ztráty.
Aston je 44-kilometrový impaktní kráter nacházející se při severozápadním okraje Měsíce. Kráter byl pojmenován na počest Francise W. Astona.
Částice nese jeden elementární náboj, jehož hodnota je 1,602 176 634 × 10−19 C (přesně).
První hmotnostní spektrometr v zemi byl postaven v Laboratoři fyzikální chemie ČSAV. Podíleli se na něm čtyři mladí pracovníci laboratoře, Vladimír Čermák, Vladimír Hanuš, Josef Cabicar a Čestmír Jech. V době poválečného nedostatku bylo velmi obtížné sehnat potřebné součástky, velkou část zdrojů tvořil německý kořistný materiál. Jednalo se o magnetický spektrometr Nierova typu s jednoduchou fokusací a 60° magnetickým polem čerpaný rtuťovou difúzní pumpou. Zařízení bylo dokončeno po dvou letech, v roce 1953. Konstrukce tohoto přístroje byla mimořádným počinem, který byl v r. 1954 oceněn udělením Státní ceny. [Z. Herman, Chem. Listy 104, 955, 2010]
Poprvé ji zaznamenal Australan A. J. C. Nicholson v roce 1954 (Trans. Faraday Soc. 50: 1067-1073). Popis reakce publikoval o pět let později (Anal. Chem. 1959, 31: 82–87) americký chemik Fred McLafferty, jehož jménem se dnes přesmyk označuje (McLaffertyův přesmyk).
Chemická ionizace byla objevena v laboratořích společnosti Humble Oil and Refining Company v Baytownu v Texasu. Munsonova and Fieldova seminární práce o chemické ionizaci vyšla v roce 1966. [https://doi.org/10.1021/ja00964a001]
John Fenn získal v roce 2002 Nobelovu cenu za chemii za práci týkající se elektrosprejové ionizace biologických makromolekul. Jeho slavná fráze: „Přiměli jsme slony létat“ odkazuje na schopnost elektrospreje generovat ionty v plynné fázi z velkých molekul bílkovin.
Základní pík je pík s největší intenzitou mezi všemi píky ve spektru. Intenzita každého píku ve spektru je vyjádřena v procentech vztažených k intenzitě základního píku.
S řešení diferenciálních rovnic tohoto typu přišel francouzský matematik Émile Léonard Mathieu (1835-1890), který studoval mechanické vibrace blány eliptických bubnů.
Ve spektrografech používaných Thomsonem až do roku 1910 byly paprsky pozitivní elektřiny detekovány pomocí fosforescence, kterou vytvářely na willemitovém stínítku. Stínítko bylo vyrobeno tak, že se vzácný minerál zinku willemit rozemlel na jemný prášek. Po protřepání v alkoholu vznikla suspenze, která se nechala pomalu ukládat na skleněnou desku. Později byla pro citlivější detekci použita fotografická deska uvnitř spektrografu.
Váš košík neobsahuje žádné položky.
Naše webové stránky používají cookies. Pomáhají ke správné funkci stránek a lepšímu uživatelskému zážitku. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.